Reservation
Střížkovská 1/29 A, Praha 8 Střížkov PO-NE 11:00-23:30 +420 608 340 199

data-trpgettextoriginal=491>Table Booking










    InformaceO nás

    Historie Svatojánského Dvora

    Střížkov je prvně připomínán v letech 1227-1230 jako dvůr Střiežkov, tj. Střížkův dvůr (nyní Svatojánský Dvůr) od osobního jména Střiežek, což je domácká zdrobnělina od jmen Střezimír nebo Střezivoj. Pražané jej v době husitské zabavili a vlastnili jej do roku 1547, kdy jej Ferdinand I. Habsburský zkonfiskoval a prodal majiteli Libně. Staré Město jej koupilo jako součást libeňského panství v roce 1662.

    Památný Střížkovský dvůr, v historické listině zmiňovaný jako svatojánský poplužní dvůr, náležel původně do majetku svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Barokní přeměna dvora pochází z poloviny 18. století. Zdivo je v dolní části zpevněno širokými opěráky. Ke dvoru patřily louky a pole a samotný dvůr byl obklopen ohradní zdí. Vyhlášené byly především zelinářské zahrady a úrodná řepná pole, která se táhla až k Ďáblicím. V 80. letech 20. století byla většina hospodářské části zbourána a zůstal jen malý památkově chráněný objekt v Děčínské ulici, který se ve svém panelovém okolí vyjímá opravdu zvláštně. Do dnešních dnů ho zachránila nejspíše skutečnost, že byl v roce 1958 zapsán na seznam kulturních památek.

    Dochovaný objekt je tvořen vlastně dvěma budovami, především obytným domem, jehož význam ve vsi zdůrazňuje číslo popisné 1, jako první objekt na tomto území a původní hospodářskou budovou, která přiléhá k jeho jižnímu boku. Celý objekt je patrový s podkrovím dodatečně upraveným též k obytným účelům. Od 60. let 20. století sloužila po rekonstrukci budova jako sídlo bytového družstva, po dobu 50ti let. V roce 2015 začala poslední rekonstrukce, která objektu navrátila jeho historickou hodnotu. Rodina, která se o to postarala, nyní v objektu provozuje restauraci, hotel a sami zde bydlí.

    Střížkov byl vždy jen malá ves. V roce 1922, když byl připojen k hlavnímu městu a stal se součástí Prahy VIII, měl jen 35 domků a 365 obyvatel. Ale ani připojení k Praze na dlouhou dobu nezměnilo charakter této zemědělské vesnice, kdy v okolí byly zelinářské zahrady a úrodná řepná pole, která se táhla až k Ďáblicím.

    V roce 1960 byla obydlená část Střížkova začleněna do obvodu Praha 8, neobydlená horní část se stala součástí Prahy 9. V roce 1990 se proto staly tyto části Střížkova součástmi městských částí Praha 8 a Praha 9 a tento stav trvá doposud.

    Ačkoli Střížkov je historickým sídelním celkem a katastrálním územím, po připojení k Praze téměř vymizel z povědomí Pražanů. V 60. a 70. letech 20. století totiž začala vyrůstat na území Střížkova rozsáhlá sídliště. Sídlišti na Praze 8 se začalo nepochopitelně říkat Sídliště Ďáblice, ačkoli v Ďáblicích vůbec neleží. Zatímco jeho východní část se nachází na katastru Střížkova, západní pro změnu leží v Kobylisích. Střížkovskému sídlišti na Praze 9 se zase začalo říkat Sídliště Prosek, i když na katastru Proseka ho leží jen půlka. Označení Střížkov vzkřísilo až r. 2008 metro, které tak pojmenovalo atraktivní stanici na trase C a váže se právě k původnímu jménu nyní již Svatojánského Dvora.


    Rodina

    Pokud si říkáte, co má buben v našem logu společného s tímto objektem, tak zbystřete. Bohužel se nám nepodařilo dohledat žádný erb, nebo symbol, který by s touto budovou byl spjatý, a tak jsme se rozhodli, že si vytvoříme vlastní. Zachovali jsme historické jméno objektu, do kterého jsme chtěli zakomponovat něco svého. A kombinace našeho rodinného příjmení a historického názvu budovy bylo první, co nás napadlo. Jsme Bubeníkovi a vítáme Vás ve Svatojánské Dvoře.

    V oboru gastronomie působíme přes 25 let a ziskem tohoto objektu si plníme jeden ze svých snů. Naším životním cílem bylo nalézt zajímavý historický objekt, ve kterém bychom mohli zároveň bydlet, abychom se o tento objekt mohli neustále starat a zvelebovat ho, ale také provozovat restauraci. Po rozsáhlé rekonstrukci tohoto domu se zdálo, že je sen splněn. Avšak cítili jsme že potenciál tohoto objektu a také náš je mnohem větší. Proto jsme se rozhodli vybudovat unikátní letní kuchyni, která v Praze nemá obdoby. Následovala rekonstrukce celého prvního patra za účelem vytvoření ubytovacích jednotek ke krátkodobému pobytu. Všemu, co v budově vidíte jsme věnovali speciální péči a snažili se všem přiblížit jednak historii domu a také naši lásku pro starožitnosti, které s oblibou sbíráme.  Tím se již dostáváme do přítomnosti, ale naše plány tím rozhodně nekončí. Doufáme, že je naše snaha vidět a že oceníte prostředí ve kterém se nacházíte. Byli bychom rádi, aby se ze Svatojánského Dvora stala uznávaná značka. Značka, která znamená kvalitu, domácí prostředí, jedinečnou atmosféru a hlavně spokojenost. Spokojení zákazníci a jejich zpětná vazba nás pohánějí vpřed a jsou pro nás tou největší odměnou a vidinou toho, že naši práci odvádíme dobře.